Studená podlaha

Světlá mramorová podlaha v duchu funkcionalistických tradic působí neobyčejně luxusně a její vysoký lesk efektně násobí přicházející denní světlo. To sem vstupuje velkoryse prosklenou obvodovou stěnou, která zprostředkovává úchvatné výhledy do vzrostlé zahrady. Šedobílý mramor ovšem současně působí chladně – lepší volbou jsou rozhodně druhy proteplené lehounkým nádechem do béžové nebo růžové. Velkorysý prostor navíc dovoluje použití tmavší, sytě hnědé nebo načervenalé podlahy, která interiér příjemně zateplí a opticky vyváží jeho nadstandardní rozměry.

Světlý koberec

Krémový koberec na šedobílé podlaze se světlou sedačkou působí sice klidně a harmonicky, ovšem výsledek je poněkud fádní. Koberec odvážnějších barev by jasně vymezil relaxační zónu a nechal světlé pohovky náležitě vyniknout. V souladu s jasně patrnou inspirací funkcionalismem a klasickou elegancí by se tu nejlépe vyjímal kvalitní vlněný koberec. Tradiční filigránské vzory na vínovém pozadí by prostoru dodaly na zajímavosti a zjemnily jeho téměř nadlidské měřítko. Kdo preferuje střídmost a čistotu jednobarevných ploch, zvolí hnědý koberec oživený melírem.

Holá okna

Asi bychom těžko hledali lepší důvod pro okna bez záclon a závěsů než atraktivní výhled. Zahrada se během roku přirozeně mění a okno v interiéru funguje jako velkolepé a originální umělecké dílo. Jeho nevýhodou je, že holé působí poněkud sterilně a chladně, obzvlášť po setmění, kdy pestrý obraz přírody za oknem vystřídá černá tma. Přijatelným kompromisem by snad mohla být lehounká průsvitná záclona v roli závěsu, během dne shrnutá do nepravidelných ploch a večer zatažená pro vytvoření intimnější atmosféry.

Neviditelné polštářky

Více se múžete dočíst v celém článku Noblesní a nadčasový interiér, ale bez tepla domova. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Moderní zařízení naznačuje touhu majitele po současném stylu postaveném na dobrém, poctivém tradičním základě. Dopustil se přesto hned několika drobných chyb.

Bílé stěny

Bílé stěny jsou bezpochyby moderní a nadčasově krásné, proto se budou nejlépe vyjímat ve veskrze moderních stavbách. V interiéru s dekorativními prvky, jako např. profilovaný okenní rám nebo dekorativní štukový fabion, vedou k jejich potlačení. Kompletně bílý historický interiér ztrácí hloubku, prostor i zajímavost. Bílá na stěnách, stropě i všech zajímavých detailech je zbytečně ochuzuje o jejich přirozený půvab.

Výmalba

Více se múžete dočíst v celém článku Interiér potřebuje dodat hloubku. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Čím to, že je kůže stále tak oblíbená a nachází uplatnění v celém interiéru? Jedná se o materiál, který je neskutečně odolný, svým přírodním původem nezaměnitelný a originální, při troše péče vám bude dělat společnost po dlouhá léta a každý kus dodá interiéru to pravé kouzlo. Kůže prostě byla, je a bude stále in.

Pryč s mýty

V zimě chladí a v létě se při posezení lepí na pokožku. Největší mýtus, který o kůži vznikl. Pokud si domů pořídíte pravou kůži, nemusíte se podobných potíží obávat. Kůže se může zdát být v prvních okamžicích chladná, ale jen do doby, než nasaje teplotu vašeho těla. Pouze přírodní kůže dokáže přijímat a izolovat teplotu lidského těla. Nikdy tedy nebude chladit ani se lepit. Jak tedy tento mýtus vznikl? Díky častému zaměňování pravé kůže s koženkou, u které se, jakožto umělého materiálu, podobných nepříjemných vlastností můžete obávat.

Přednosti

Kromě již zmiňované originality a jedinečnosti každého kousku, ocení kůži především alergici. Tento přírodní materiál totiž odolává bakteriím, nezadržuje prach ani nečistoty a nepřitahuje moly. Velmi snadno se čistí a udržuje a je prodyšný. Především se vyznačuje dlouhou životností a mechanickou odolností. Ač se může zdát počáteční investice do kůže oproti jiným potahovým látkám vysoká, jedná se o nejkvalitnější materiál, který vaši investici svou životností a vlastnostmi několikanásobně vrátí.

Kategorie

Více se múžete dočíst v celém článku Potahy z kůže: Pryč s mýty. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Designérské studio Lunar design přišlo s konceptem fantastické lezecké stěny budoucnosti. Pokud na ni seženou investora, mohl by vzniknout geniální doplněk domácnosti, který by současně fungoval jako nádherný designový doplněk.

Zeď je složená z jednotlivých panelů, které jsou modulární – dají se použít jen některé, podle toho, jak náročná má stěna být. Pomocí mobilní aplikace se pak vymyslí a vyrobí různé cesty, které se dají z panelů poskládat. Stěna má v sobě zabudované i osvícení, které jí dodává až magickou atmosféru; barva světla se dá samozřejmě volit. K drsné trase si tedy budete moci navolit krvavě rudou barvu, zatímco odpočinkovou trasu si osvítíte třeba zelenou.

Evropské designérské studio pokládá stěnu za typickou ukázku „aktivního nábytku.“ Z českých designérů něco podobného tvoří například oceňovaná Lucie Koldová, která navrhla domácí posilovací studio, které se snadno změní na elegantní nábytek a zase zpět.

Návrh studia Lunar Europe je zatím záležitost spíš vzdálené budoucnosti, sami designéři přiznávají, že všechny technologie, které by potřebovali, ještě ani neexistují. Ale ve světě, kdy se touchscreeny a mobilní aplikace dostávají do všech oblastí našeho života, se všechno mění tak rychle, že bychom se ani moc nedivili, kdyby tento projekt za pár let uspěl…

Foto: http://www.nova.lunar-europe.com/Nova.html, http://luciekoldova.com

Více se múžete dočíst v celém článku Lezecká stěna do obýváku! Takhle se bude lézt v budoucnosti. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Obří obrazovka

Televize zabírá v tomto interiéru nepřiměřeně velký prostor, a nárokuje si tak příliš mnoho pozornosti. Nejenže je její obrazovka nečekaně rozměrná, ale společně s černou konstrukcí je ve vztahu k bílé nábytkové sestavě extrémně kontrastní. Cesty k řešení jsou v zásadě dvě. První předpokládá vytvoření výklenku v rámci nábytkové stěny, který vytvoří rám pro bílou designovou obrazovku nového televizoru. Prostor pod ním by pak vyplnily nízké skříňky na CD a DVD. Druhá, elegantnější verze by se nejspíš dokázala vypořádat i se stávající atypicky rozměrnou televizí, a to instalací dřevěné roletky nebo dvířek, za kterými by se obří černá obrazovka elegantně skryla.

Poloprázdná sestava

Nábytková sestava navržená evidentně na míru atypického stavebního výklenku zdaleka nevyužívá své možnosti. Především je plná nepříjemného nepřiměřeného kontrastu mezi černou a bílou, který je nevyhnutelně nutné řešit. Dodatečně osazená bílá dvířka sestavu opticky sjednotí a uklidní její výraz. Jako přiměřený kontrast k plným dvířkům by měly fungovat otevřené pasáže. Ty však nyní působí velmi rozpačitě, především proto, že nejsou vhodně členěné a přiměřeně zaplněné. Horní otevřená část by měla být rozdělena vloženou policí na nejméně dvě samostatné sekce, které by měly odvážněji zaplnit pestré hřbety knih a stohy časopisů.

Barevný strop

Strop je v tomto interiéru překvapivě zatónovaný do chladně béžového odstínu. Dodatečně montovaný sádrokartonový podhled se zabudovanými halogenovými svítidly však nebyl zvolený šťastně. Nevelká místnost se tím nepřiměřeně snížila a působí zbytečně úzkoprse. Namísto snížení původního stropu o minimálně 10 cm mělo interiér nasvětlit mělké výkonné svítidlo přisazené ke stávajícímu stropu. Na nepříznivém efektu se významnou měrou podílí i barevný odstín. Čistě bílá výmalba by stropu prospěla a alespoň trochu ho opticky zvedla. Tónovaná výmalba by se pak mohla objevit na vybraných stěnách.

Výrazná konzole

Více se múžete dočíst v celém článku Chyby v interiéru: Nedokončenost. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Největší vinu na rozpačitém výsledku má nevhodně zvolený odstín výmalby, ale ani ostatní barvy se základním barevným tónem místnosti neladí a ještě více kazí celkový dojem. Ke změně proto bude třeba najít zcela nový barevný klíč.

Zelenkavá výmalba

Největší podíl na celkově nezajímavém vzhledu tohoto unikátního interiéru má výmalba. Vybledlý pistáciový odstín působí unaveně a flekatá výmalba nevnáší do interiéru pozitivní energii. Nevhodný odstín ještě zdůrazňují zlacené profilované lišty členící stěnu do dekorativních kazet. Matně zlatá však s chladným základním odstínem neladí a jen zvýrazňuje barevný nesoulad. Okenní ostění ubírají interiéru prostor, hloubku i světlo. Barva stěn, která má největší vliv na atmosféru v místnosti, v interiéru bohužel nenachází barevnou odezvu. Pistáciová doplněná řadou chladných harmonizujících pastelových odstínů s růžovými a fialkovými akcenty by působila zcela jinak.

Vhodné barvy

Historizující interiér vybavený konzervativním způsobem bez záměrné nadsázky, vtipu a osvěžujících kontrastů starého s novým by se měl držet osvědčených postupů a pravidel. Výrobci interiérových barev nabízejí katalogové listy s nabídkou vzájemně ladících barev vhodných pro dosažení zamýšlené atmosféry nebo nálady, často rozdělené do sekcí podle stylu. Zárukou úspěchu jsou jemné světlé neutrální odstíny: krémová, písková nebo béžová. Starožitnému nábytku vytvářejí odpovídající pozadí, na kterém má tmavé dřevo a zdobné detaily šanci vyniknout. Strop, ostění i rámy oken měly zůstat v lomeném odstínu bílé, v jejímž sousedství lépe vyniknou jemné odstíny neutrální škály.

Monumentální obraz

Obraz za pohodlnou pohovkou nelze přehlédnout. Portrét v životní velikosti si žádá rozměrné plátno, masivní dekorativní rám a především citlivě zvolené místo k prezentaci. Za sedačkou nemá monumentální obraz možnost patřičně vyniknout, protože hlava postavy, která spontánně přitahuje pozornost, se nalézá nepřirozeně vysoko. Unikátní obraz výjimečného formátu musí být instalován výrazně níž, takže nalézá své místo nejčastěji v dlouhých chodbách nebo rozlehlých halách mezi dalšími portréty předků. Za sedací soupravu je vhodné instalovat spíše uklidňující obrazy horizontálního formátu s relaxačními motivy krajiny.

Směs nábytku

Relaxační kout tvoří směs sedacího nábytku soustředěného kolem taburetu v roli konferenčního stolku. Navzdory své rozmanitosti a pestrosti však působí fádně a nesourodě. Rozdílný původ, stáří ani styl solitérů rozhodně nemusí být překážkou ve vytvoření zajímavého zákoutí. K nápravě vede větší odvaha, fantazie a cit při práci s textilem – nové potahy jsou výzvou k vytvoření harmonického interiéru a současně šancí na jeho výraznou proměnu. Kdo si sám netroufá na výběr vhodných látek, může přizvat bytového architekta, interiérového designéra nebo sáhnout po katalogových knihách světových výrobců textilu plných inspirativních nápadů.

Více se múžete dočíst v celém článku Interiér mdlých barev potřebuje vymalovat. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Změnily se také návyky jeho sledování a v konečném důsledku i počet obrazovek na jednu domácnost. To vše zapříčinilo, že o jejich rozmístění v bytě a přesném konečném umístění musíme víc uvažovat. Koneckonců vždyť musíme zajistit i přívod elektřiny k těmto technickým výdobytkům. A kdo by stál o změť nevzhledných kabelů hyzdících domov?

Základní pravidlo

Z pohledu bydlení posouvají současné televizory hranici sledování oblíbeného filmu, a to z jednoho prostého důvodu. Technologie i rozměr (zejména minimální hloubka) umožňují přístroj začlenit do obytného interiéru tak, aby nepřekážel, navíc může být obrazovka mnohem blíže od místa, ze kterého hodláme obrazovku sledovat. Klasické televizory totiž bylo nutné umisťovat od sezení ve vzdálenosti odpovídající pěti až sedminásobku délky úhlopříčky obrazovky. Byla-li úhlopříčka 60 cm, televizor musel být ve vzdálenosti přibližně třech až čtyřech metrů od sedací soupravy. Takové pravidlo v dnešní době odpadá. V současnosti platí, že vhodná úhlopříčka by se měla rovnat zhruba třetině pozorovací vzdálenosti. Samozřejmostí je, že na obrazovku nebude svítit přímý sluneční svit.

Nejedna možnost

I nadále můžeme ploché televizory umisťovat do obytné stěny, která je v současné době pojímána subtilněji. Nejjednodušším řešením je postavit přístroj na její spodní skříňky. Tehdy ovšem bude statický a nebude se s ním lehce otáčet, navíc výška skříněk bývá zpravidla velmi malá, a tak divák velmi často sleduje obraz z nevhodného úhlu. Existuje i varianta nábytkových stěn se zadním panelem, na který je možné uchytit TV, police, zásuvky a další úložné prvky. Výhodou je vedle správné výšky také snadné přichycení televizoru a uschování nevzhledných kabelů za desku.

Právě takovou výhodu mají běžné televizní stolky, které jsou i nadále v nabídce firem. Jejich součástí je speciální lišta pro uložení kabelů. Další výhodou je i možnost nastavení výšky desky a kolečka, která dovolují snadný přesun televizoru na jiné místo.
Velkou oblibu získaly speciální držáky, které se přichytávají přímo ke zdi. Vybíráme je s ohledem na nosnost a možnost natáčecího úhlu vůči stěně. Zvolíme-li tuto možnost, pak dopředu promysleme, jakým způsobem zakryjeme kabely, které od televizoru povedou. Lze je skrýt do lišty, ovšem takové řešení není nijak zvlášť estetické. Druhou možností, o něco pracnější, je zasekat kabely do stěny. To působí čistě a nenásilně, do budoucna ale musíme počítat s o něco náročnějším přemístěním televizoru.
Nezapomeňme ještě na možnost koupit si televizor zároveň se stolkem. Ten je vyroben přímo na míru daného modelu, jediné, co musíme zvážit, je, zda jeho tvar i vzhled odpovídají celkovému ladění našeho domova.

Umístění s ohledem na obyvatele

Samotné umístění televizoru se koncipuje s ohledem na celkové dispoziční řešení interiéru. Zejména v polyfunkčních prostorách je někdy až hlavolam najít ideální řešení pro jeho umístění. Na obrazovku by mělo být vidět z místa, kde se schází rodina. Ideálně od jídelního stolu i ze sedací soupravy. Pro takové řešení musíme najít stojan, který umožňuje otáčet televizorem. V některých případech se hodí speciální držák dovolující otočení kolem své osy.

Rozhodnete-li se pro instalaci televizoru i v dalších místnostech, např. ložnici, dětském pokoji, pak najděte místo, kde můžete přístroj také schovat (například za závěs). Obecně se totiž nedoporučuje, aby do pokojů s klidovým režimem vcházel šum v podobě neblahých zpráv, napínavých filmů apod. I když přístroj není zapnut, vidíme ho, podvědomí tedy pracuje a my si neodpočineme. Když už ho tam tedy chceme mít, tak na dobu nezbytně nutnou, jinak by měl být schován před naším pohledem.

Více se múžete dočíst v celém článku Televize: Kam s ní?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Sklo se dnes vyskytuje všude, od největších předmětů po miniaturní: jako velkoplošné fixní stavební prvky, ze skla jsou dveře, nábytek, doplňky i jídelní sklo.

Také není už pravda, že kde je sklo, můžeme se pořezat. Díky mnoha typům bezpečnostních skel je tohle minulostí. Skla v bezpečnostních úpravách dominují interiérům a přinášejí lehkost a lesk. Skleněné stěny i široké posuvné dveře zvyšují jas a matné skleněné příčky vnášejí dovnitř světlo, přičemž zachovávají intimitu jednotlivých místností.

Co je dnes ještě skleněného a včera nebylo…

Sklo někdy nahrazuje kov (skleněná digestoř), jindy nastupuje místo tradičního dřeva (skleněný stůl). Samostatnou kapitolou by mohlo být sklo na místech, kde vždy bývalo, ale nabylo kvalitativně i rozměrově jiných vlastností – mluvíme o oknech, která už dávno nejsou jednoduchá, ale třeba velkoformátová s trojitým zasklením. Kvalita si podává ruku s dokonalým vzhledem: vakuované sklo v dokonalém rámu nás chrání před mrazem, ale také těsně propojí interiér se zahradou.

Stěny jako ve skleněném zámku

Kdo zatouží po skle pastelovém nebo ostře barevném, sáhne po nových kolekcích skleněných tvárnic neboli luxferů. Vedle klasických průhledných modelů jsou na trhu extravagantní barvy inspirované polodrahokamy a také luxfery s možností vnitřního nasvícení, jejichž barevný tón se dá měnit podobně jako koupelnová chromoterapie. Však také luxfery našly uplatnění právě v této místnosti coby sprchové předěly. Malý formát luxferů dovoluje stěny z nich zaoblovat, takže lze vykroužit oblé půloblouky, vlny a esíčka, za kterými se schová sprchový panel. Krásné jsou ale také přísně geometrické luxferové stěny, sokly a předěly místností.

Sklo na netypických místech

Sklo je tam, kde jsme na něj zvyklí, i tam, kde bylo ještě nedávno nemyslitelné. Najdeme je v každé místnosti, snad jen dětskému pokoji se vyhýbá, jaksi podvědomě, i když je už bezpečné, ale přece jenom je to území, kde se odehrávají nebezpečné hry, a tak zůstává hájemstvím barevných plastů nebo přírodního dřeva. Naopak sklo – opět ve svých tvrzených, bezpečnostních podobách – zřejmě už natrvalo proniklo do koupelny. Také tady se prosazují matné pískované zástěny, dvířka nábytku a prvky sprchových koutů a kabin, ať už jako samostatné zástěny, nebo celoskleněné kabiny. Trochu se také zapomíná na skleněné obkládačky, které nejsou žádnou novinkou, vedle keramických se prosazovaly jako „lepší zboží“ už před sedmdesáti lety.

Skleněné dveře i ty posuvné

Více se múžete dočíst v celém článku Skleněný interiér: Co je dnes ze skla a včera nebylo. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.

Více se múžete dočíst v celém článku Nábytek, který se přizpůsobí. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Video.

Pojem odkládací zatím pro stolky u sedací soupravy není zažitý, ve většině domácností se jim neprávem říká konferenční. Přitom u nich pravděpodobně nikdo nikdy nekonferoval.

Správná výška

Kritériem při volbě odkládacího stolku není pouze jeho vzhled, ale určitou roli hrají rozměry, tedy především výška. Tu určuje sedací nábytek, u kterého bude stolek sloužit. Obecně platí pravidlo, že výška odkládací desky má být ve stejné výšce jako kolena přísedících. Tehdy je plocha stolku ideálně po ruce, je na ni dobře vidět a snadno se provádí obsluha při servírování. Vybrat si můžeme také ty stolky, jejichž rozdíl mezi sedákem a deskou je maximálně dvacet pět centimetrů. Jejich obvyklá výška se pohybuje mezi třiceti pěti až čtyřiceti pěti centimetry. Tvar desky volíme tak, abychom získali maximálně velký prostor na odkládání, a hledáme variantu, která bude tvořit se sedacím nábytkem co nejlogičtější sestavu.

Nezapomeňte:

• Některé typy lze rozložit, čímž získáte větší odkládací plochu.
• Mohou mít výškově nastavitelné podnoží.
• Solitérní kusy nechte vyniknout.
• K nízkým, japonským stolkům se sedá na polštář. Proto nejsou vhodné do typického evropského interiéru.

Jsou nízké stolky praktické?

Na trhu se objevily také odkládací stolky, které leží přímo na zemi nebo je jejich výška třeba jen pouhých deset centimetrů. Je to výsledek současného trendu – minimalismu, který vévodí v nejmodernějších interiérech. Otázkou zůstává, jak moc je takový stolek praktický. Pokud je použit u sedací soupravy, pak je vhodnější u něj sedět na zemi. Připusťme ale, že podobný styl do běžného evropského interiéru nepatří. Proto raději hledejme stolek, ke kterému se nebudeme muset zbytečně ohýbat a u kterého nebudeme mít pocit, že hrnky pokládáme na zem.

Před nákupem si proto:

1. Změřte výšku sedáku sedací soupravy, u které bude stolek stát.
2. Velikost i tvar odkládací desky určuje rozměr a tvar sedací soupravy.
3. Solitérní provedení působí dobře v jednoduchých až strohých interiérech.
4. Tvarově prosté stolky se snadno kombinují s různými styly nábytku.

Víc než jeden stolek

Ideální variantou je základní odkládací stolek doplnit ještě o menší stolky, které můžeme podle potřeby přemisťovat. Jakýkoliv další odkládací i úložný prostor totiž oceníme přímou úměrou k délce bydlení. Tvar menších stolků je navržen tak, aby vyhovoval sedací soupravě, křeslu nebo zkrátka tam, kde má sloužit. V praxi to vypadá tak, že se posadíme na oblíbené místo a stolek jednoduše přisuneme, přičemž deska není nijak zvlášť velká, více méně poslouží na odložení šálku, knihy a brýlí. Ale to je dostačující. Důležité tedy je, aby stolek byl lehký, ideálně doplněn kolečky a vyhovoval materiálově.

Materiály:

U doplňujících stolků se nemusíme bát skla. Plocha totiž není nijak zvlášť velká, snadno se bude udržovat. Navíc případné nečistoty nebudou tolik na očích.
Sklo působí pěkně v kombinaci s kovem.
Barva skla nemusí být jen čirá, zajímavě působí černé sklo, nebo jiné barvy např. červená, tmavě modrá nebo zelená.

Více se múžete dočíst v celém článku Konferenční stolky: Jaký vybrat k sedačce?. Nezabudněte si také pročíst ostatní články ze sekce Interiéry.